Nejnovější číslo časopisu PLAV: měsíčník pro světovou literaturu, věnované současné poezii v irštině a skotské gaelštině, editorsky připravili Václav Kyllar a Petra Johana Poncarová. V českých překladech Daniely Theinové, Martina Světlíka a Petry Johany Poncarové jsou v něm zastoupeni nejvýznamnější autorky a autoři píšící v obou jazycích: Biddy Jenkinson, Nuala Ní Dhomnaill, Ailbhe Ní Ghearbhuigh, Alan Titley, Peter Mackay, Niall O’Gallagher a Christopher Whyte.
Číslo je založeno zejména na překladech připravených pro kulturní večer v rámci sympozia na téma “Cultural Links between Irish and Scottish Gaelic”, které se na FF UK konalo v listopadu 2022 s podporou projektu KREAS.
Okouzlení vším údajně či skutečně keltským a snahy zdůrazňovat keltskou minulost českých zemí, které se výrazně projevily v devadesátých letech, v mnohém přetrvávají dodnes a „Keltové“ žijí v Čechách mnoha životy. Někteří prý spočívají v menhirech podél Lužnice, další se scházejí na každoročních festivalech, kde pijí medovinu, tančí a poslouchají své známé hrající na flétny, dudy a harfy. Současná kultura a zejména poezie Skotska a Irska však pro značnou část našich čtenářek a čtenářů může být velkou neznámou, a to zejména pokud se jedná o neanglicky psaná literární díla. V tomto čísle se snažíme představit to nejlepší ze současné poezie v irštině a skotské gaelštině, živých keltských jazycích, jejichž literatura je mimořádně rozmanitá a mezinárodní, nikoliv zahleděná do minulosti a zahalená v keltských mlhách a ornamentech. V případě některých básní se jedná o vůbec první překlady do jakéhokoliv cizího jazyka.
Číslo otevírá rozhovor Petry Johany Poncarové s národním gaelským bardem Peterem Mackayem, jenž představuje nejen vlastní tvorbu, ale rovněž současnou skotskou gaelskou a částečně i irskojazyčnou básnickou scénu. Doprovodný esej Petry Johany Poncarové shrnuje kulturní, politickou i společenskou historii Skotska a Irska, zemí, které mimo keltské jazyky pojí také sestersky blízký a výjimečný, avšak v mnohém problematický vztah. Tematickou sekci zahajují Mackayovy básně komentující nejen vztah ke gaelštině a ke krajině Západních ostrovů, odkud pochází, ale třeba i zážitky z Mozartovy hudby. Nuala Ní Dhomhnaill a Biddy Jenkinson nápaditě propojují témata z irských dějin a mytologie se současným životem, a to často s důrazem na ryze ženskou zkušenost. Christopher Whyte, nejvýznamnější současný básník píšící ve skotské gaelštině, zosobňuje její mezinárodní potenciál – již řadu let žije a tvoří v Budapešti a překládá do gaelštiny z maďarštiny i ruštiny. Alan Titley a Ailbhe Ní Ghearbhuigh dokazují, že ani irská poezie se neomezuje na témata spjatá s místní historií a tradicí, ale dovede vypovídat o problémech globalizovaného světa i o jazycích pyrenejských pastevců či dalekého Konga. Tematickou část čísla uzavírá Niall O’Gallagher, vnímavý pozorovatel multikulturního města Glasgow a jeho paradoxů.
Václav Kyllar
